Akce Umění Země již pošesté upozornila na kvalitu veřejného prostoru
V neděli 3. října proběhl v Litoměřicích už 6. ročník Umění Země. Jedná se o v Litoměřicích unikátní akci v duchu tzv. land-artu, neboli umění na zemi ve volném prostoru. Během odpoledne se do akce zapojil každý, děti, dospělí i senioři, kdo měl chuť tvořit obrazy z podzimních darů přírody. Umění vznikalo za použití ryze přírodních kompostovatelných materiálů – od květů, listů, různých plodů, až po kamínky, klacíky, barevné písky, mušle, šišky, pecky, ulity nebo prošlé těstoviny.
„Letos jsem zvolila park Jiráskovy sady, kde jsou jak volné zpevněné plochy, tak tráva pokrytá spadaným listím,“ říká organizátorka a zakladatelka akce Lenka Simerská. „V krásném parku je snadné tvořit, protože nás samo prostředí inspiruje a posouvá k vyšším myšlenkám. Ale tam, kde nás obklopuje neutěšené prostředí jako rozpraskané staré hřiště, ošuntělost, zchátralost a odpadky, už je to opravdu umění vytvořit krásu. Loni jsem akci dělala na velké zanedbané ploše na sídlišti, kde by místo starého asfaltu mohla být celá řada zajímavých věcí pro zlepšení kvality života zdejších obyvatel i životního prostředí,“ dodává. Akcí chce totiž upozorňovat na kvalitu veřejného prostoru.
Recept na sociální problémy
Socioložka Lenka Simerská, litoměřická zastupitelka a lídryně kandidátky Zelených do poslanecké sněmovny, prosazuje podporu komunitního uspořádání sídlišť. „Uspořádáním veřejného prostoru můžeme život v daném místě buď nastartovat a podporovat, nebo ho úplně zabít. Je nesmírně důležité dát lidem příležitost se ve svém okolí o něco starat a zvelebovat ho. Je to také jednoznačná prevence patologických jevů a podpora mezigenerační soudržnosti,“ vysvětluje Simerská. Lidé si přejí komunitní zahrádky, vyplývá to i z hlasování veřejnosti v tzv. participativním rozpočtu města.
V Ústeckém kraji jsou v mnoha městech velká sídliště s koncentrací sociálních problémů, dědictví nepromyšleného urbanismu minulé doby. Tam je pak důležitá komunitní sociální práce a nízkoprahové služby. Těmi lze také podpořit péči o veřejný prostor, který jinak na takových místech chátrá. Skvělým příkladem je například vznikající sociokulturní centrum Libuše v Litvínově. Sociální pracovník Petr Globočník, trojka kandidátky Zelených, předělává vybydlenou vilu v blízkosti jednoho z nejproblematičtějších sídlišť a zapojuje místní. Ukazuje jim tak jinou perspektivu a tvoří pomalu společenství, které má pro co žít. „Společnost je soudržná přes malé jednotky a Petr takový ostrůvek tvoří. Je to velmi důležitá práce a mým cílem je, aby byla společností taky ohodnocená,“ říká litoměřická zastupitelka.
Tématem byla městská permakultura
Tématem letošního ročníku Umění Země byla městská permakultura. „Stav životního prostředí a klimatické změny nás nutí život ve městě přeuspořádat. Ale mnohde je reakce ze strany samospráv pomalá. Třeba u nás je nový park navržen tak, že nejen, že nezadržuje vodu, ale naopak se musí voda dodávat, a to je zbytečná chyba,“ upozorňuje Simerská. Navrhuje řešit městskou zeleň výsadbou samoudržovacích společenství bez nároku na hnojení, časté pletí a vodu. Dobré příklady z jiných měst fotí. Dále je vhodné zamyslet se nad možností zřízení komunitních malometrážních zahrádek na nevyužitých plochách v zástavbě, a zasazení vodních prvků pro zlepšení ovzduší a prašnosti.
Více o Umění Země
Umění Země vzniklo v roce 2015 a každoročně přiláká desítky dospělých i dětí. Akce v sobě nese hned několik myšlenek. A sice, že tvořit krásu může každý, že umění nemusí být jen v galeriích, ale i jako každodenní pomíjivé dílo okamžiku. Takové tvoření nás učí prožívat přítomný okamžik a soustředit se na něj. Navíc je zde ekologická myšlenka kompostovatelnosti lidského díla a koloběhu života v podobě přírodnin, které poslouží, potěší a poté putují do kompostu, aby přispěly k dalšímu růstu.
„Zní to trochu složitě, ale lidé to okamžitě pochopili. Překvapilo mě, jaký mělo hned to první odpoledne v roce 2015 ohlas. Přiznám se, že myšlenka akce se ve mně zrodila ve chvíli, kdy jsem nebyla šťastná, řešila jsem životní trable. Kolem byla barevná podzimní příroda a napadlo mě, že to všechno spadané na zem se dá ještě použít. Stačí přeskládat, nově uspořádat, co by na první pohled vypadalo, že je na spálení, a realita je hned úplně jiná. Z chaosu vznikne harmonický obrazec. A to si můžeme vzít i do života jako princip. Ale to už jsme v metafyzice“, usmívá se Lenka a dále vysvětluje:
„Efekt na psychiku je neoddiskutovatelný. Vymýšlení a skládání mandaly z malých kousků dokáže totiž neskutečně uklidnit a vyčistit hlavu. Land-artový umělec buduje v krajině svoje dílo celé hodiny nebo i dny, totéž tibetský mnich, když vysypává mandalu z písku. Hodně do sebe má i boření vlastního díla.“
Letos byla na akci mimo jiné i příležitost seznámit se více i o prioritách Lenky Simerské, se kterými jde sněmovních voleb nebo napsat na velké plachty priority vlastní a přečíst si, co chtějí jiní. „Na Umění Země se vždy vytvoří skvělý prostor leccos probrat s lidmi. U manuální činnosti vždy řeč plyne jinak, než když jsme v klasické konverzační situaci. A politik by měl být lidem blízko, nabídnout jim svůj čas a vyslechnout problémy,“ říká organizátorka akce Lenka Simerská.
Mezi témata, kterými se Lenka Simerská aktivně zabývá, jsou i rovné odměňování žen a mužů a rovné příležitosti. Věnovala se jim i během svého vystoupení na 12. ročníku mezinárodní konference Equal Pay Day 2021, kterou každoročně pořádá veřejně prospěšná nezisková organizace Business & Professional Women CR.
13. ročník konference se uskuteční ve dnech 8. až 10. dubna 2022 v Clarion Congress Hotel Prague.
